Sbohem, Shizu-chan

22. září 2013 v 12:13 | Ayame-chan |  Shizaya
No, tak jsem se rozhodla obohatit blog o jednu Shizaya povídku :D. Doufám, že z toho zas neudělám nějakou dloooooouhou povídku, protože jinak byste asi skončili v půlce :_D. Takže bude to o náhlém zmizení Izayi a o roadosti Shizua, která nepotrvá moc dlouho :D. Nebudu tu nějak moc kecat, tak se můžete dát do čtení a doufám, že se bude líbit :))





Dneska byl den blbec, opravdu, Shizuo nikdy neměl prací moc a hlavně vynikal v tom, že ho někdo vyhodil za hodně malou dobu, ale aby ho vyhodili ze dvou prací, totiž brigád, za jeden den, bylo i na Shizua moc. Navíc měl nervy z ženské, která šla snad půlku Ikebukura vedle Shizua s kočárkem ve kterém řvalo dítě, no a bonďák samozřejmě neudrže nervy a kočárek skončil na druhé straně ulice, a kvůli toho až do teď, půl deváté večer, seděl na policii a vysvětloval příčinu svého napadení. Teď už konečně mohl domů, ale nejdřív se potřeboval zbavit deprese a na to by mu mohl docela dobře posloužit ten černovlasý bastard, který nosí jenom tři odstíny černé. Ke svému údivu ho nikde nepotkal. Dokonce si na chvíli pomyslel, že by se ho pokusil najít, ale nechtělo se mu prohledávat Ikebukuro a neměl ani náladu na ten jeho provokativní úsměv, který ho dovádí k šílenství. No, dřív nebo později toho zmetka zase potká, nikdy se nestalo, že by ho nepotkal a tak šel rovnou domů. Kasuka doma nebyl, ani ho nenapadlo, že by jo, a na stole měl nedopitou kávu z rána. Jak on nesnáší kávu...ale Kasuka mu tvrdí, že mu to pomůže na stres. Hodil sebou na gauč a promasíroval si spánky. Dneska ho opravdu bolela hlava. Jeho myšlenky se opět stočili k Izayovi. Copak informátor opustil město?? Ach, kéž by. Shizuo vzdychnul. Kolikrát ho vyháněl z Ikebukura a neodešel a teď, když si potřebuje do něčeho třísknout, není tu. No, a tu to máme, zase za všehno může. Musel se uklidnit, už jenom myšlenka na toho plešatého zmetka, mu dávala chuť zabíjet. Překousl chuť přelomit konferenční stolek vejpůl a radši si šel lehnout.
Probudili ho jasné sluneční paprsky dopadající na jeho tvář. Zaklel, že nezadělal závěsy a přetočil se na druhou stranu. Pracně se snažil znova usnout, ale dobře věděl, že to má předem prohrané. Vstal teda, vzal si cigaretu a vyšel na balkón. Opřel se lokty o zábradlí a pozoroval probouzející se část Ikebukura. Cítil se tak hezky klidný a vyrovnaný. Pak mu něco došlo.
"Ku*va, zase jsem zapoměl" dal cigaretu do popelníku a vběhl do bytu, kde se bleskově převlíkl. 'Na snídani vypil půl litru mlíka a vyrazil z domu.
"Jak ses vyspal Shizuo?" usmál se na něho jeho zaměstnavatel.
"Velmi dobře a omlouvám se za pozdní příchod" řekl zdvořile. Tom na něj byl vždycky hodný a dal mu práci, kterou potřebovala, a u které si mohl vybít stres.
"To vůbec nevadí" mávnul nad tím rukou Tom "je dobře, že sis odpočinul"
"Fajn, kam jdem dneska?".
Zašli za pár idiotama, co neplatili dluhy a Shizuo z nich pořádně vymlátil duši...no po chvíli i ty peníze. Po třetí hodině se rozloučili a Shizuo se vydal Ikebukurem někam ani nevěděl kam. Procházel podél Russia sushi.
"Shizuo, hezký den" pozdravil Simon. Shizuo jen něco zamumlal a Simonovi bylo jasné, že má neutrální náladu, a že není radno mu ji kazit.
Najednou se mu před obličejem zjevil mobil až se lekl.
"Celty, vyděsilas mě" postěžoval si Shizuo bezhlavé dullhan.
Ona mu jen přistrčila před oči mobil, kterým komunkovala.
"Ahoj Shizuo, Shinra s tebou potřebuje mluvit" stálo na displayi.
"Co zas chce?" zavrčel Shizuo otráveně. Většinou nebyl na Celty hnusný, ale jeho nálada byla v háji. Potřeboval si do něčeho bouchnout. Proč už tak dlouho neviděl tu všivou věš?
"Nevím, jen říkal, že se ti to nebude líbit, ale jestli nepojedeš, tak mi řekni, mám ještě práci" vyťukala rychle dullhan.
"Tak ok" pokrčil nakonec rameny bloďák a sedl si za svou kamarádku.
Celty ho dovezla před dům, kde měla s doktorem byt.
"Díky" kývl na ni a Celty jen přikývla. Když vcházel do budovi, slyšel, jak odjízděla. Vyšel do 3. patra a zaklepal na dveře vpravo. Po chvíli otevřel hnědovlasý kluk, no kluk, starý asi jako Shizuo, a pokynul mu, ať jde dál. Shizuo se hned vydal do obýváku, kde se svezl na pohovku.
"Co chceš, Shinro?"
Doktor se posadil vedle něho a postavil před něj sklenici mlíka. Takže se mu to nebude líbit.
"Shizuo, mám pro tebe zprávu" řekl klidně Shinra.
"Od koho?"
"Od Izayi" odpověděl opatrně. Věděl, že Shizuovi nervy nejsou dvakrát pevné.
Překvapivě byl blonďák docela klidný.
"Co chce ten bastard, že mi to neřekne osobně?" zamračil se.
"Odjel"
"Cože?" myslel si, že se přeslechl.
"Izaya odjel do Ósaky, kvůli práci, ale vypadá to, že se jen tak nevrátí" pokrčil Shinra rameny.
"Konečně" zajásal konečně blonďák, ale nebyl to tak povnášející pocit vědět, že už mu ta plesnivá krysa nebude ničit život. Jakoby ho zžírala prázdnota. Tuhle myšlenku ale rychle zametl na úplný konec mozku, kde se krčila vedle myšlenky na nějakou plnohodnoutnou práci.
"Poslouchal si mě?" zamával mu před očima doktor.
"Jo..totiž ne...co jsi říkal?" zatřepal hlavou blonďáček a upřel svoji pozornost no muže sedícího vedle něj.
"Říkal jsem, že ti nechal klíč od jeho bytu" povzdechl si Shinra.
"Prosím?" vykulil na doktora oči.
"Můžeš se tam prý nastěhovat"
Shizuo to nechápal. Proč si myslel ten arogantní blbec, že se nastěhuje do jeho bytu? Nebyl přece tak naivní. Bastard je to jo, ale naivní nebyl. Každopádně ten klíč si vezme. Monstrum sice sem, ale blbý taky nejsem.
"S tím nastěhováním nevím, ale klíč si vezmu" odpověděl Shizuo rozhodně. Doktor sáhnul do kapsy pláště a vyndal kartu s klíčem na ní zavěšeným.
"Dík" vzal si klíč a dal si ho do kapsy barmanské uniformy.
"Jo a Shizuo..." zarazil ho Shinra, když byl u dveří.
"Hm?" otočil se.
"On se nevrátí" řekl s kamenou tváří. Ano, to Shizuo tušil, není to jeho další žert. Aspoň trochu doufal, i když ho chtěl zpátky.Rázně zavrtěl hlavou, ne nechce ho zpátky, je to jen namyšlený bastard. Doktor nadzvedl obočí nad blonďákovým divným chováním.
"Já vím" odpověděl nakonec, vyšel na chodbu a zavřel za sebou.
"Kdybys jen věděl Shizuo" povzdechl si Shinra, když jeho blonďatý kamarád odešel.
"Už je pryč?" ozval se za Shinrou hlas člověka zmiňovaného v nedávné konverzaci.
"Jo a tohle mám u tebe" zamračil se na Izayu.
"V podstatě to není lež, co si mu řekl" pokrčil rameny černovlásek "odjíždím zítra večer, potřebuju si už jen dodělat práci"
"Ano, byla to lež" rozhodil rukama "ještě se s tebou mohl rozloučit" vyhrkl naštvaně.
"Ale prosim tě" zasmál se pohrdavě informátor "na rozloučenou by mi dal tak možná pár facek značkou a nápis na čelo vyrytý nožem : Už se nevracej!"
"Víš, že to není pravda"
"Vím to líp než ty a protože ti dlužím laskovost se ke mě nemusíš chovat takhle"
"Proč se před ním vlastně schováváš už den před odjezdem?"zeptal se najednou Shinra.
Izaya sebou znatelně cukl, ale na doktora se nepodíval.
"Bojíš se, že by si to nezvládl? Opustit tento život...jeho" nadzvedl jedno obočí. Izaya se ale zase zasmál tím svým provokativním úšklebkem.
"Nechtěj mě rozesmát. On mi chybět? To určitě" smál se.
Shinra jen pokrčil rameny. Si zamilovaný Izayo a ani nevíš, že je to viditelné celý svět, kromě oné osoby, pomyslel si a nechal informátora v obýváku samotného.
Shizuo se zatím dostal k domu, kde Izaya bydlel. Byl to luxusní a hodně drahý byt, který by si v životě nemohl dovolil, ale prozkoumat ho prostě chtěl. Odemkl a vešel do velké místnosti, teď už prázdné. Dokonce tu nebyl ani jeho počítač, prostě žádná známka toho, že tu ta veš žila. V místnosti, kde byla nejspíš kuchyň taky nic nebylo. Až když vešel do ložnice, nejspíš, uviděl na zemi několik krabic. První je chtěl otevřít, ale nesmířil se k tomu otevírat něco co patřilo té kryse. Byla tu ještě vestavěná skříň, do níž se bezděky podíval. Byly tam jeho černé bundy s kožíškem. A on si vždycky myslel, že má jednu, kterou ovšem nepere. Jednu si vzal ani nevěděl proč. Za chvíli ho byt přestal bavit. Byly tu jenom ty krabice, ve kterých mohli být klidně bomby a skříně. Vyšel z bytu s tou bundou a zase ho zamkl.
Došel domů promočený, protože z krásného dne, se vytvořil dokonalý deštík. Izayovu bundu hodil na postel a šel se osprchovat. Bylo teprve pět, ale cítil se strašně ospalý. Osprchoval se, omotal si ručník kolem pasu a šel se obléct do "pyžama", které bylo vlastně ne pyžamo, ale tepláky. Rozvalil se na postel a schoulil se do klubíčka. Proč měl takový pocit v hrudi, když tu Izaya nebyl? Proč se cítí tak osaměle? Nevěděl, asi v polospánku, se přitulil k Izayově bundě a tak usnul.
Ráno se probudil naprosto dezorientovaný a smutný. Venku pršelo a on neměl chuť ani na cigaretu. Docoural se do kuchyně a vypil celé mlíko naráz, pořád svírajíc bundu v ruce. Jakmile dopil mlíko, uvědomil si, co to drží.
"Co to ku*va dělám?!" hodil bundu do druhého kouta místnosti. Už si připadal jak šílenec. Izaya byl jenom hnusný parchant, co mu ničil život, tak proč z toho, že odjel, dělá takové drama? Byl znechucený sám sebou. Dneska měl volno, ale nejradši by šel někoho zmlátit. Izayu, problesklo mu hlavou. V návalu vzteku sám nad sebou, vzal konferenční stolek a prohodil ho kuchyňským oknem. Okamžitě ho do obličeje praštil studený vítr. No to sem si teda pomohl, pomyslel si. Svezl se na židli a vzlykl. Teda ne, že by brečel, ale prostě potáhl a znělo to jako brek. Musí za Shinrou, musí dát tomu parchantovi ještě jednou přes hubu. Nebo mu chtěl říct něco jiného? Ne, chtěl mu pořádně nakopat tu informátorskou prdel.
Rychle se oblíkl a vyběhl ven. Od něho to k Shinrovi nebylo daleko. Když doběhl, myslel si, že umírá. Ten studený vzduch nebyl nic na jeho plíce. Zazvonil. Ozval se bzučák, který ho pustil na chodbu. Vyběhl do 3.patra a zaklepal. Otevřela mu Celty.
"Musím mluvit s Shinrou" řekl nervózně Shizuo a Celty ho pustila dovnitř. Shinra seděl v obýváku a četl si noviny.
"Co se děje Shizuo?" podivil se doktor.
"Chci vědět, kde v Ósace bydlí Izaya" vyhrkl, div se nezakoktal.
"Proč? Co se stalo?" nadzvedl Shinra obočí.
"Potřebuju…potřebuju…ho jen vidět" řekl tiše a pak jen dodal "a pořádně ho zmlátit"
Shinra se usmál a vstal.
"Počkej tu" řekl mu. Shizuo kývl a posadil se na pohovku. Za chvíli se doktor objevil ve dveřích a usmíval se od ucha k uchu.
"Nezmlať ho moc" ustoupil stranou a za ním se culil Izaya. První si Shizuo myslel, že snad sní s otevřenýma očima, ale pak mu došlo, že ta všivá veš ho podvedla.
"Ty…ty…bastarde!" vykřikl Shizuo a rozběhl se proti černovláskovi, který se teď tvářil tak nějak vážně. Neuhnul. Shizuo mu vlepil a Izaya skončil na zemi.
"To bolí, Shizu-chan" postěžoval si a chytil se za bolavé místo na tváři.
"Proč si mi to udělal?!" vyštěkl blonďák.
"Udělal co? Já vážně odjíždím Shizu-chan, dneska večer" sklopil Izaya zrak.
"Proč si mi to neřekl, ty chlípnej pse?" Shizuo byl rozčílený.
"Protože bych to neunesl"

"Co jako? Že už bys mě nemohl obtěžovat?" odfrkl si.
"Ne, Shizu-chan, si hloupý" povdechl si informátor.
"Cos to řekl?" To bylo moc na Shizua. Chňapl Izayu za košili a vytáhl ho nad zem, aby mu viděl přímo do očí.
"Shizu-chan, řeknu ti to, když mě potom necháš jít bez toho, aniž bys mě zmlátil a už nikdy mě nebudeš hledat" na malou chvíli měl zas svůj arogantní úšklebek na rtech.
"Fajn" přikývl Shizuo, ale na zem ho nedal.
"Dobře teda" usmál se Izaya, ale nebyl to úšklebek, nýbrž upřímný úsměv "neunesl bych to protože..." zbytek věty nechal viset ve vzduchu a věnoval Shizuovi letmý polibek, že se sotva dotkl jeho rtů. Shizuo se neodtáhl, věděl, že by to byla blbost. A ani nechtěl, uvědomil si někde mezi tímhle rozhovorem že...že co? Že mu bude ten zmetek chybět?
Izaya se po chvilce odtáhl a Shizuo ho dal na zem. Černovlásek se otočil na patě a odcházel z místnosti. Shizuovi to připadalo jako špatný film.
Nemohl ho nechat, alespoň ne teď.
"Hej, ty zmetku! Snad si nemyslíš, že mě políbíš a já tě nechám jít!" chytl informátora za rameno a otočil ho k sobě.
"Nech toho Shizuo" zakroutil se pod jeho stiskem. Připadal si jakoby mu Shizuo zavrtával dýku do rány. Tahle věta byla iroie, většinou to byl on, kdo držel nožík.
"Nenechám"
"Shizu-chan, nedělej mi to horší, vím, že jsou moje city jednostrané, tak chci začít nový život...bez tebe" setřásl jeho ruku a zarputile se díval do zdi za Shizuem. Ani si nevšimli, že Shinra dávno opustil místnost, protože tušil, co se bude dít.
"Jak to víš?" zamračil se blonďák.
"Nejsem slepý" odsekl.
"Tak dobře, řeknu ti, jak moc si slepý...půlku svého života běhám jenom za tebou, sice v jiném slovasmyslu, ale utratil sem na tobě dost času, jenom ty mě dokážeš vytočit jako nikdo a dneska sem spal s tvojí bundou" řekl pyšně, ale pak si uvědomil, že tu poslední věc si mohl nechat pro sebe. Sakra.
"Spal si s mojí bundou?" začal se smát černovlásek.
"No a co? Ty mi tu říkáš, jak mě máš rád a je ti divné, že sem spal s bundou?" našpulil trucovitě pusu.
"Drž už klapačku a poď sem" usmál se Izaya a přitáhl si Shizua k opravdu vášnivému polibku. Chvilku se bál, že jej Shizuo odmítne, ale ten se po chvíli vzpamatoval a přitáhl si černovláska ještě blíž. Shizuo nikdy netušil, že bude tak úžasné líbat se s tou chlípnou vší.
Za chvíli ležel Izaya na gauči. Blonďák jej obdarovával přijemnými doteky. Věděl, že je to jeho poslední chvíle s Izayou.

"Shizu-chan, zapomeneš na mě?" zeptal se černovlásek, opírajíc se o hruď svého milence.
"Na tebe? Myslíš, že na ty jizvy se dá zapomenout... a na tenhle zážitek?" pohladil Izayu po vlasech. Ne, nezapomene.
Izaya se pro sebe usmál a přitulil se k Shizuovi ještě víc.
"Mám tě rád Shizu-chan" věnoval mu pusu na hrudník. Shizuo nevěděl jestli to má zopakovat, ale pak si řekl, co už, právě se s ním vyspal.
"I já tebe" usmál se a cítil, jak na něj padá uúnava. Taky na něj dopadla a Shizuo usnul s Izayou v náručí.

Ale probudil se tvrdě. Slyšel, jak se zabouchly dveře a jeho náruč byla prázdná. Uvnitř hrudi ucítil bolavý pocit ztráty. Před ním na gauči seděl Shinra a uklidňujícím výrazem.
"Už odešel" řekl zbytečně, protože si toto Shizuo už všiml.
"Vrátí se?" zeptal se chraplavě.
"Kdo ví"povdechl si doktor.
Shizuovi bylo blbě, jednak z toho, že celé odpoledne na něm spal Izaya a za druhé z toho, že se cítil, tak sám.
Vytáhl mobil z kapsy vesty barmanské uniformy, který mu dal Tom, aby mu napsal, když nebude moct přijít a napsal Izayovi:
"Najdu si tě ty nevděčný bastarde!"
Odpovědí mu bylo:
":D"

Tak doufám, že se vám to líbilo. Splácala sem to večer, ale nestihla to dopsat, tak to sem dávám až teď. No, dalo by se na to napsat pokračování, tak když nějaké budete chtít, křičte! ;D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 27. září 2013 v 14:40 | Reagovat

Super poviedka :3 páčila sa mi :3 len ma troška mrzí, že to je jednorázovka :D ale ak sa ti chce tak by si mohla napísať pokračovanie :3 určite by som čítala :)

2 Konoko Ayame-chan Konoko Ayame-chan | Web | 28. září 2013 v 20:35 | Reagovat

Děkuji děkuji moc ^^ mno, uvidíme :D možná nějaké to pokračování bude ;)

3 Kesie-chan Kesie-chan | 30. září 2013 v 23:43 | Reagovat

No to si pis, ze chci pokracovani!! Chci aby nasel toho "nevdecnyho bastarda" a pak poradnej popis situace!! Jinak sice jsem to anime jeste nevidela ale o postavach jsem uz slysela. Bylo to dobry *.* tak snad brzy pribude dalsi dil..... :DD.

4 Raven DravenChan Luoys Raven DravenChan Luoys | Web | 1. října 2013 v 20:26 | Reagovat

krásný blog

5 Konoko Ayame-chan Konoko Ayame-chan | Web | 1. října 2013 v 20:35 | Reagovat

[3]: Děkuji ^^ vynasnažím se :33

[4]: Dík :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama